Kuřácké potřeby a údržba dýmek.
K dýmce i tabáku, jako k základnímu prostředku ke kouření, patří celá řada potřebných věcí, které mají pomáhat, zpříjemŇovat kouření a usnadňovat údržbu dýmek.
Nejzákladnější je samozřejmě kuřácký nůž, zvaný "fajfkošťour", který má většinou 3 části. Dusátko na stlačení tabáku, aby dobře prohoříval. Když se tabák zapálí, tak vždy trochu povyleze, proto je nutno ho trochu zatlačit. Dále bývá opatřen bodcem na prorážení kouřového kanálku, když je zanesen zbytky tabáku. A třetí část je lžička na vyškrabávání popele z hlavičky dýmky.
Dalším dýmkařským náčiním jsou čističe dýmek : drátěné kartáčky, kterými se čistí troubele a náustky po každém kouření. Když jsou náustky moc zanesené, je dobré občas namočit čistič do lihu, nebo kvalitního alkoholu a protáhnout troubel. Je to záležitost jak praktická, tak i hygienická. Dýmky bychom měli jednou za čas pořádně vyčistit, udělat malý generální čištění. Proto je třeba mít po ruce nejen čističe, ale i dýmkový nůž-výstružník na vyškrabávání karbonu. Je to divné, že usilujeme, snažíme se, aby v dýmce se karbon vytvořil a pak ho odstraňujeme. odstraňujeme pouze větší část vrstvy karbonu. Vrstva karbonu by v dýmce měla být pravidelná, asi 0,5 - 1 mm silná. Některé firmy vyrábějí speciální výhrubníky na odstranění karbonu, které profilují vnitřek hlavičky tak, aby se nepoškodilo dno dýmky.
Když máte více jak 4 dýmky, tak to již jste členy kuřáků dýmek. Proto potřebujete na dýmky stojánek. Stojánek by měl být zkonstruován tak, aby dýmky byly hlavičkami dolů ale je to otázka? Někdo upřednoustňuje opačné uložení. Otázka výběru stojánků záleží na vkusu každého kuřáka, ale neměl by být příliš výrazný, že by na něm dýmky zanikly.nejlepší stojánky jsou za sklem, protože prach a slunce jsou škůdci náustků. Proto v některých dílnách dělají čištění náustků tak, že nejprve odstraní zoxidovaný povrch kaučuku a potom brusnou pastou a kotouči vyleští náustek tak, že vypadá jako nový. Případně Vám ještě navoskují hlavičku dýmky, že ji pomalu ani nepoznáte. kuřáci, fandové dýmek, si tyto operace však provádějí sami a je to takový kuřácký rituál.pro příklad: k vyleštění náůstku stačí zubní pasta a kousek flanelového hadříku.
Čistá dýmka je vizitkou kuřáka, proto je nutné věnovat této oblasti určitou starost a péči. Dýmka se má kouřit suchá, proto je nutno pravidelně oddělit náustek od troubele, chladič vyčistit ubrouskem a profouknout náustek i troubel. Jedině pak bude dýmka věrně sloužit a bude potěšením z ní kouřit.
Při rozebírání dýmky musíme dávat pozor, abychom ji nezlomili. Nejčastěji ulomíme náustek v čepu. Čep náustku má být těsný, ovšem tak, aby šel při mírném tlaku otáčet. Při rozebírání dýmky uchopíme celý náustek do dlaně a otáčením pomalu vytahujeme jako kdybychom náustek vyšroubovávali. Je dobré naučit se otáčit náustky vždy jedním směrem a to nejlépe v pravo. Čep občas natřeme grafitem z obyčejné tužky. Odstraníme tím praskot při rozebírání a snižuje nebezpečí, že se troubel zasekne. Pokud je opačný případ a náustek je v čepu volný, je dobré mírně nahřát čep nad plamenem a za tepla čap stlačit o pevný předmět a nechat schladnout.